23. 10. 2014

RECENZE: Bez bab i muži mají své dny

sdílet

V Klicperově divadle se z herce Jana Sklenáře, nezapomenutelného Vaška v Prodané nevěstě, umírajícího desetiletého Oskara v jeho posledních dnech s „růžovou paní" nebo Mrzáka inishmaanského v McDonaghovi, vylíhl režisér.

Jiří P. Kříž

Zkusil to s crazy komedií Němce Kristofa Magnussona Kutloch, přejmenovaný pro Hradec Králové na  Bez bab!

Českou premiéru pod názvem Kutloch aneb i muži mají své dny obstaralo před dvěma lety Studio DVA na Letní scéně Vyšehrad v elitní sestavě Bob Klepl, Kryštof Hádek (Václav Jílek), Michal Slaný (Petr Bláha) a Filip Blažek (Roman  Štabrňák). U Klicperů to zvládlo kvarteto František Staněk, Josef Čepelka, Filip Richtermoc a Vojtěch Dvořák.

Ve vývojové spirále

V obou případech současná mužská herecká elita středního věku. Však také o jeho krizích – světa, doby, partnerství i o mužích samotných v krizi ta fraška je. Čtyři chlapi – zatímco jejich ženy, manželky a milenky obšťastňují obchodníky a jejich pokladny v supermarketu Happycentrum – se scházejí v zapomenutém prostoru přístěnku u kotelny a mají tam své soboty: dny s pizzou, pivem, cigaretami, kecy o babách či o politice a televizí s fotbalem.

Magnussonova hra je k popukání,  k  potrhání,  ale  nakonec smutně potvrzuje: na světě jsou dnes šťastná jen obchodní centra, protože v nich „shoppinguje" většina populace.

No a z kdysi hrdinně se pobíjejících bojovníků na vývojových stupních od rytířských soubojů  přes dobyvačné války  až k vládcům      vesmíru se stávají trosky,  které to ani  bez těch bab nevydrží.

Pilot Helmut (Staněk), programátor Eroll (Čepelka), manažer Lars (Richtermoc) a hasič Mario (Dvořák) jen potvrzují,  že polovina lidstva na cestě od patriarchátu k mačům a zase zpět k matriarchátu a feministkám preferujícím  když  tak  mimomanželské oplodnění to má spočítané a je určena k zániku. Můžeme z toho být smutní, ale raději  se tomu smějme.

Míň tlačit na pilu

Hradecké genderově vyhraněné herecké kvarteto možná zbytečně moc tlačí na pilu. Někdy hraje v takovém staccatu, že jejich trampoty, trable, nevinné lži i  pohoda  v  kutlochu  berou  za své.  Až uberou plyn na jízdu podle předpisů žánru, bude to k pohodě diváků stačit. A zařádí se k úspěchům Magnussonovy hry na osmdesáti jevištích od Bonnu až po Tallin.

Bez bab se poněkud vymyká dramaturgii Klicperova divadla. Divačky byly ale už na premiéře nadšené. Vymyká se, o to víc však Sklenářova inscenace ohrozí pořadí nejlepších kousků na únorovém Grand Festivalu smíchu v sousedních Pardubicích.

Hodnocení: 60 %

Právo, 22.10.2014