Alois a Vilém Mrštíkovi

Rok na vsi

sdílet

DS Vrchlický Jaroměř

SLOVO REŽISÉRA

      Hra Rok na vsi je adaptací rozsáhlého románu bratří Mrštíků. Román, který zná asi každý pro jeho název, ale málokdo se odhodlal těch tisíc dvě stě stránek číst. 

      Já budu donekonečna děkovat Iloně Smejkalové, dramaturgyni Národního divadla Praha, která mě do tohoto tématu zasvětila a nadchla pro něj. Od prvních stránek jsem propadl poezii, humoru, citům a peripetiím ukrytých do jazyka moravské vsi Habrůvka a objevil v něm nesmírně moderní dramatický příběh touhy, zrady, zakázané lásky a každodenního lopocení, na půdorysu svátků církevního roku. 

      Moderní v tom, že to není příběh černobílý - ti dobří a ti zlí. Každý z hrdinů upadá do různých poklesků a vin. A nad nimi se houpou svatí, klepny spřádají svoje bulvární pomluvy, chlapi propíjejí své sny, schopnosti a sebeúctu v hospodách a v karbanu, šikuje se protižidovská fronta, stařec svádí jeptišku, nemanželské děti se derou na svět rychle jako houby po dešti, kšefty a "malá domů" jsou hnacím motorem osobního růstu... A zase ti svatí - další - Vojtěch, Anna, Lucie, Jan... koukají na to svrchu a nehnou brvou. 

      Jsou to osudy stále platné, jako přes kopírák se opakující do nepoučitelné budoucnosti, dneška. Ale jsou to osudy naše. Lidské. Tedy přirozené a pochopitelné.

      Kniha je psána jako kronika. Je jazykem a situacemi velmi vtipná a poetická. V divadelním pojetí se však stává strhujícím a napínavým dramatem. 

      A my, ačkoliv si oblékáme historizující kostýmy, hrajeme osudy naše. Dnes. Příběhy našich dnešních životů. Možná kvůli těm svatým, možná pro ta obyčejná každodenní lidská provinění, možná pro tu otevřenost a přiznání si vlastní nedostatečnosti - přesto s humorem a láskou popisovaným - koncipujeme naše představení jako mši za člověka, za jeho duši a činy, krásu i špínu, která se z nich rodí. 

       Pohlédne Bůh ještě jednou na svoje děti? 

       Bude mu to stát za to? 

 

DÉLKA PŘEDSTAVENÍ
140 minut, s přestávkou

Obsazení a tvůrci

INSCENAČNÍ TÝM
režie Jan Sklenář
dramaturgie Miroslav Zavičár
choreografie     Lukáš Homola
scéna Jiří Marek a kolektiv divadelní techniky
světla Tomáš Kopřiva
zvuk Zdeněk Blahovec
líčení Jaroslav Faltus
kostýmy Iva Innertová
malba Galina Jarošová
rekvizity Bohuslav Krupka
text sleduje Bohuslav Krupka a Galina Jarošová
     
hlas Josef Somr
hudba Horňácká cimbálová muzika Marka Potěšila
sakrální skladby   Smíšený pěvecký sbor Jaromír

 
OSOBY A OBSAZENÍ
  Milan
Hrycík
  starosta
  Alena
Mengerová
  Bílá Macecha, starostova druhá žena
  Václav
Lhoták
  Antoš, starostův syn
  Josef
Horáček
  Rybář, podnikatel, hospodský
  Jana
Pacáková
  Rybářka, žena Rybáře
  Alena
Pacáková
  stařenka Rybářova, jeho matka
  Luboš
Hynek
  Krištof, starý vdovec
  Jakub
Vohralík
  Martin, Krištofův synovec
  Lenka
Urbancová
  Anežka, Rybářova dcera, Martinova žena 
  Silvie
Vacková
  Maryška Tomanová, stárka, porodí Antošovi děcko
  Stanislava
Glembek
  Vrbčena, messalina vesnice
  Miroslav
Široký
  Vrbka, její muž, zedník
  Jakub
Dufek
  František Psota, sirotek
  Martin
Vakrčka
  velebníček
  Ladislav
Kriegler
  Kunz, starší radní
  Eva
Urbancová
  Frau Eber, paní ze zámku
  Iveta
Pírková
  Sestra Amata, jeptiška, budoucí Kunzova žena
  Ludmila
Rindová
  Barbora, stárka, provdá se do Vídně
  Ivana
Frnková
  Hanča, mladinká stárka
  Roman
Unger
  Chocholáč, hlásný, známá firma, radní
  Jan
Suchánek
  Hrabálek, Barbořin otec, radní, socialista
  Jaroslava
Bimanová
  Cihlářka, chudačka, drbna
  Alena
Hynková
  Kuchyňková, chudačka, drbna
  Radka
Frnková
  Studynková, chudačka, drbna
  Marek
Holeček
  Maxl Katz, žid, majitel záložny
  Jan
Pavlista
  Tončik, Antošův kumpán
  Jan
Vaněk
  Janek Pazderka, stárek, Antošův sok
  Galina
Jarošová
  jeptiška, stárka, svatá
  Markéta
Frnková
  jeptiška, stárka, svatá
  Klára
Skalová
  jeptiška, stárka, svatá
  Gabriela
Holečková
  jeptiška, stárka, svatá
  Alena
Cejnarová
  jeptiška, stárka, svatá
  Bohuslav
Krupka
  kostelník
  Michal
Dufek
  dítě

Galerie