Medeia

Nebeský - Trmíková - Prachař, Praha

Za chvíli, až budeš trpět až do dne své smrti, pomysli, Iásone,
že žila jednou dívenka Médeia, náročná a čistá.
Malá něžná Médeia ležela s roubíkem v ústech na dně té druhé. Bojovala úplně sama, nepoznaná, bez pomoci.

Divadelní projekt „Médeia“ je zpracováním jednoho z nejkrutějších příběhů lásky, zrady a pomsty, který byl kdy napsán. Scénář se inspiruje, propojuje a zpracovává texty Senecy, Anouilha, Christy Wolfové, Ingeborg Bachmannové, Oscara Wildea, Vojtěcha Nebeského a Lucie Trmíkové.

Médeia je přemítáním o tom, kdy a za jakých okolností se člověk vylévá z břehů lidskosti. Je sondou do duše, která přestává být lidskou, kdy člověk přestává být člověkem, kdy překračuje meze lidství.

„Scénář propojuje úryvky ze Senecy, Anouilhe, Christy Wolfové, Ingeborg Bachmannové, Oscara Wildea, Vojtěcha Nebeského a Lucie Trmíkové. I v této rovině se slučuje minulost se současností a snad i budoucností v jeden celek. Lamentace střídá poezie. Podle toho, z jaké předlohy je část textu použita. Ukazuje se tak, že nic není černobílé, i když protikladnost mužského a ženského principu je podstatou všeho.“ (LENKA DOMBROVSKÁ, Divadelní noviny, 19. 2. 2018)